Psí pelíšek

… místo k pomazlení

14 Únor 2009

Kousání

Podobné zásady, jako při učení dodržování čistoty, platí i při odnaučování kousacího zlozvyku (už jsme vám vysvětlily, že to není zlozvyk, ale nutnost, takže další paniččino plácání prostě přeskočte, hop!). Drtivá většina štěňátek kouše všechno, co se kousat dá. Pokud dodržíte několik jednoduchých zásad, mělo by se vám podařit to ve velké míře omezit ( :-)). Tyto zásady jsou:

  • zakoupit pro štěně hračky (souhlasíme! Hračky, spoustu hraček!), které jsou ke kousání přímo určeny (kosti z buvolí kůže, vitamínové tyčinky, gumové hračky, míčky)
  • po dobu nezbytně nutnou odstranit z dosahu štěněte ohrožené předměty (obuv, rohožku u dveří, věci umístěné na nízkém stolku a podobně) (rohožku? Říkal tady někdo rohožku? No to by byla chyba! S rohožkou se dají dělat věci, to byste nevěřili. Krásně se kouše, žužlá, tahá, dá se i ukradnout a schovat, a ta legrace, když jí pak panička hledá, no to je k nezaplacení!)
  • kdykoliv se štěně chystá ničit něco, co k tomu není určeno, okamžitě razantně zasáhnout a štěně pokárat. (Hehehe :-))

  1. 1 9. Srpen 2010, Mašková Anna napsal:

    Prosím o pomoc. Před 2 týdny jsme si přivezli štěně pudlíka trpasličího,tehdy měl 8 týdnů, žil v dost ošklivém a špinavém prostředí, vážil 1,10 kg.Nyní hezky prospívá, ale je šíleně divoký. Kouše nejen vše, tomu zabráníme zaujetím pro něco jiného, ale kouše nás a to tak zuřivě a bolestivě, že se bojíme, co bude dál.Jak ho to odnaučit?????? Nechceme jej trestat, milujeme ho, ale jak na něj????? Díky –

    zapsáno 9. Srpen 2010 v 15:35

  2. 2 9. Srpen 2010, Mašková Anna napsal:

    Prosím o pomoc. Před 2 týdny jsme si přivezli štěně pudlíka trpasličího,tehdy měl 8 týdnů, žil v dost ošklivém a špinavém prostředí, vážil 1,10 kg.Nyní hezky prospívá, ale je šíleně divoký. Kouše nejen vše, tomu zabráníme zaujetím pro něco jiného, ale kouše nás a to tak zuřivě a bolestivě, že se bojíme, co bude dál.Jak ho to odnaučit?????? Nechceme jej trestat, milujeme ho, ale jak na něj????? ´Vše bere jako hru, např. plácnutí lehkým smotkem pa´píru přes čumáček.
    Díky -nemáme zkušenosti s tak malým prckem, poraďte, prosím.

    zapsáno 9. Srpen 2010 v 15:37

  3. 3 10. Srpen 2010, Amálka napsal:

    Dobrý den, Aničko,

    vydržet. To je asi jediná rada. Štěňátka tohle prostě dělají, vždyť oni opravdu nemají nic jiného, čím si osahat svět. Malé děti se vás chytají ručičkama, dotýkají se věcí kolem sebe, a tak se učí, co je velké, co malé, co měkké, co pevné, co příjemné, co nikoli. Pejsek má na tohle všechno jenom zoubky. Musí si kousnout i do nohy od židle, jednak aby poznal, co to udělá s ním, ale hlavně co to udělá s vámi. Stejně tak si kouše do vás, nebo – pokud má – do ostatních pejsků. A tím se učí, co si může dovolit k ostatním, co je ještě hra a co už by bolelo. Jiná možnost, než to zkusit, prostě není.

    Takže vydržte, tohle období opravdu pomine za pár týdnů, cenné věci schovejte, rohožky, ubrusy, boty … a trpělivě pejskovi vysvětlujte, co je dobře a co špatně. On na to čeká a potřebuje to. Proto vás kouše, aby věděl, jak silně může zmáčknout.

    Pokud vás bude zubama jen něžně žužlat, můžete ho nechat, jakmile stiskne, vyjekněte, zakřičte, prostě ta reakce musí být pro něj trochu šok. A hlavně srozumitelná. Jako to dělají štěňata mezi sebou. Taky vypísknou nebo zavrčí, ale určitě se nefackují, jako to dělá psovi člověk. Proto může váš pejsek vnímat plácnutí jako hru, no proč ne? Zatím netuší, že člověk se takhle divně projevuje. Psi se neplácají :-), nikde to neviděl :-). Čím víc se přiblížíte tomu, jak by se k pejskovi chovala jeho psí máma, tím rychleji ho zvládnete. Ječte, řvěte “auauau”, klidně i vrčte, pokud si nebudete připadat jako blázen :-).

    Já jsem na holky vrčela a pokud mě kousaly, kousla jsem je taky. Jemně jsem jim stiskla čumák – samozřejmě tak, abych jim nic neudělala, ale aby to cítily. Tomu pes rozumí a bude se učit rychle.

    No a pak to známé chycení za kůži na krku, to je taky způsob, jak chytá štěňata jejich maminka. Takže bych zkusila kombinaci všeho. Jakmile začne kousat, vyjekla bych a chytila ho za kůži na krku a trochu ho přimáčkla dolů (jemně!), abych mu dala najevo, že on je tady podřízený. A k tomu bych použila nějaký povel, většina lidí používá fuj. Je to jedno, ale používejte pak pořád stejné slovo. Po čase už bude pejskovi stačit jen povel a bude vědět, že něco není v pořádku a přeruší činnost, ať už byla jakákoli.

    Držím palce!

    Amálka

    zapsáno 10. Srpen 2010 v 07:46

  4. 4 20. Únor 2011, Eva Vokurková napsal:

    Souhlasím s Vaší radou, snažím se to právě tak dělat, ale je to dřina. /Hlavně pro mě pejska, haf./

    zapsáno 20. Únor 2011 v 14:34

  5. 5 2. Leden 2012, Terezie Secká napsal:

    Dobrý den u nas doma sme si poridily cerneho labradora jsou ji teprve uz skoro 3 mesice a furt kouse a kdyz ji reknete fuj nereaguje uz jsem ji naucila par povelu treba sedni ale jenom malinko a hlavne prines ale kdyz kouse tak to boli a mamka ji vzdycky zatahne na krku kuzi ale me to hrozne vadi nedokazu ji to udelat vzdycky mi vyhrknou slzy a boli me to i za ni zrovna dneska rano jak uz je velika tak schodila vsechno ze stolu a rozkousala mamce mobil takze dela tohle furt neco rozkousany boty a ruzny veci ma asi milion hracek a furt me kouse a vsechny ostatni taky nevim co stim mamka jak zlobi chce ji dat pryc ale doufam ze ne protoze ja ji hrozne zboznuju rok sem cekala na pejska a konecne ho mám ale to kousani je strasne.dekuji

    zapsáno 2. Leden 2012 v 21:30

  6. 6 10. Květen 2013, Jitka napsal:

    Máme 9 měsíční štěně retrívra (Flata), první 3 měsíce jsem nemohla nechat na chodbě boty, všechno na co dosáhl doslova sežral. Postupně jsem ho naučili, že nesmí zajímat o to co je na stole, nebo kuchyňské lince, nepustili jsme ho na gauč, na kousání jsme mu povolili jedny staré tenisky a gumové pantofle, a dneska už můžu mít klidně vyskládané boty na chodbě, a nevšimne si jich, má ty svoje. Stále se nás ale snaží okusovat, takže mu stále dokola trpělivě vysvětlujeme, že je to fuj, vynadáme mu, taháme na kůži (to je nebolí), když to nejde jinak, dostane přes čumák. Ještě se toho nezbavil úplně, ale je to lepší. Když začne zlobit, snažím se ho zabavit nějakou hračkou (klacíky, dřívka, špalíky, větve ze stromu fungují).
    Tak přeji hodně štěstí, bude to lepší.

    zapsáno 10. Květen 2013 v 11:06

  7. 7 4. Červen 2014, Johna704 napsal:

    Hey, thanks for the post.Really thank you! Really Cool. dfaeeckdadgd

    zapsáno 4. Červen 2014 v 11:51

Napište na patník:

Kontrolní text
*

nahoru »