Psí pelíšek

První den štěňátka v novém domově

Přišla chvíle, kdy jsme překročili práh našeho obydlí s pejskem v náručí. Spolu s ním jsme si přinesli mnoho radosti a lásky, ale také plno nových povinností, práce a malých či větších nepříjemností, které nás budou zpočátku provázet plných dvacetčtyři hodin denně (budou vás provázet pořád, ale to není nic proti tomu, kolik práce a nepříjemností bude mít vaše štěně s vámi!).
Od prvního okamžiku, kdy postavíte štěňátko na zem ve vašem bytě, vám začíná maratón povinností, a bude záležet hlavně na vás, jak rychle se pejsek všemu naučí a z malého trapitele se stane milý společník (bude záležet hlavně na tom, jak rychle se všemu naučíte vy, jak rychle rezignujete a svého malého trapitele začnete považovat za milého společníka).

Co je nejdůležitější? 

Prvním a určitě nejdůležitějším úkolem je naučit štěně čistotě (štěně? No my teda nevíme, kdo tu půl roku lítal s hadrem a kýblem mydlinek a šmidlal každý kousek podlahy, kde jsme se jenom posadily …), pak hned následuje výchova štěněte tak, aby se odnaučilo kousat všechno, co se kousat dá, což je jedna z hlavních štěněčích přirozeností (no samozřejmě, vždyť naše tlamička, naše zoubky, jsou naším jediným pracovním, hracím, jídelním a obranným nástrojem! Musíme se učit kousat, abychom se naučily, jak se co kouše!).

Nebuďme sobečtí 

Tyto dvě zásady jsou naprosto nezbytné proto, aby s vámi pejsek mohl sdílet společnou domácnost (je nezbytné, abyste se smířili s tím, že budete mít všechno počůrané a okousané, pak vám pejsek dovolí, abyste s ním sdíleli jeho domácnost). Některé z vás možná napadne, že váš pes bude bydlet celoročně na zahradě v kotci, proto vám tyto starosti odpadají (cože???????? Tak to ať vás nenapadne ani ve snu!).

Je pravda, že by vám to do jisté míry usnadnilo situaci. Ale je to názor velmi sobecký, protože tak znesnadníte život vašemu psovi, v případě, že dojde k nějaké nečekané události (bojíme, bojíme …). Může se stát, že majitel na čas onemocní, pojede na delší pracovní cestu nebo se v rodině narodí dítě, které bude na psy alergické (…a???). O zvíře, které je bezproblémovým domácím společníkem, se mohou postarat příbuzní či známí. Ale ne každý bude ochoten vzít si na delší dobu k sobě psa, který neumí dodržovat čistotu v bytě a rozkouše všechno, co vidí. Takový pes pak většinou končí v útulku s nevalnou vyhlídkou na další umístění v rodině, zvláště pokud je už starší (…………). 

Nezklamte důvěru svého psa

Rada nejdůležitější – když už váš pes zná povel „ke mně“ nebo „k noze“ a po zavolání k vám přiběhne, nikdy toho nevyužívejte k potrestání za jakýkoliv prohřešek (to je pravda, to nám panička nikdy neudělala. Proto k ní taky vždycky přiletíme, až se můžeme přerazit!). Pes si okamžitě trest spojí s tímto povelem a bude se příště bát k vám přijít. Pokud už nastane situace, kdy potřebujete psa pokárat a on se schoval například pod pohovku, raději ho k sobě přivolejte pouhým posunkem. Pejsek, který ví, že něco provedl, ale zároveň vám důvěřuje, určitě přijde. Celým svým tělem bude vyjadřovat, jak moc ho mrzí, co udělal, a bude se vám omlouvat. Pak už záleží jen na vás, jestli budete mít to srdce mu ještě vyčinit (nebudete, určitě nebudete. Tohle funguje bezvadně. Naše psí oči, to je kouzlo nad kouzla!).