Potopa světa a starý Augiáš
Posledních pár týdnů není s paničkou vůbec zábava. Venku prší a paničce to, bůhvíproč, vadí. Nechce s námi chodit do lesa a najednou je nějak víc popuzená, když na ní na zahrádce skáčeme a otíráme si o ní tlapičky. Je to takové počasí na draka.
Panička říká, že je dobře, že nebydlíme nikde u vody, protože by nám to mohlo vyplavit domeček. No, podle nás by to nebylo k zahození. Náš domeček je plný zbytečností a krámů a věcí, co je paničce líto vyhodit. Velká voda by se hodila. Stejně jako bájný Hérakles vyčistil vodou ze dvou řek Augiášův chlív (a to muselo bejt, prej tam 30 let nikdo nekydal … no umíte si to představit? Když na naší zahrádce nikdo neuklidí naše bobky, taky to vypadá příšerně, a to úplně stačí vynechat jeden den …), taková potopa by krásně vyčistila domeček. A hned by bylo víc místa pro naše pelíšky, hračky a taky na hraní!
Augiáš by se pak mohl klidně jmenovat ten starý plesnivka kocour, co u nás strávil zimu v ozdravovně. Občas k nám chodí, vždycky se nacpe u našich koček až k prasknutí. Taky vypadá, že ho 30 let nikdo nekydal, totiž nekoupal. No tak my jdeme mrknout, jestli nebude pršet. Moc by se nám to líbilo. Když se venku blýská, nám se blýská na lepší časy!