„Můžete svému psu vykládat jakoukoli bláznivinu a on na vás vždycky vrhne pohled pravící: Můj bože, ty máš PRAVDU! NIKDY jsem na nic takového nepomyslel!“
Dave Barry
Společenství mezi lidmi a psy vychází z faktu, že psi jsou nám v mnohém užiteční. K obecně prospěšným psím úkolům patří střežení a ochrana majetku i lidí, pomoc při lovu, práce se stádem, doprava, vyhledávání a označování předmětů, osob nebo chemických látek, záchranné práce. Mnohem větší psychologický význam má však úloha psa jako společníka. Pes získal postavení preventivního a léčebného prostředku pro lidi přestárlé či opuštěné.
Nejlepším způsobem, jak určit stupeň a typ inteligence psa, je pozorovat, jak se projevuje při plnění rozličných úkolů, ať už pro sebe, nebo pro člověka. Celková měřitelná inteligence má tři složky:
- adaptivní,
- pracovní
- a instinktivní inteligenci.
Adaptivní inteligence
Mluvíme-li o inteligenci, máme na mysli většinou schopnost učení a samostatného řešení problémů. Schopnost učení určujeme podle počtu zkušeností nezbytných k tomu, aby si je jedinec vštípil do trvalé paměti. Řešení problémů je naopak schopnost obejít nepříjemnosti rozumovou úvahou. U lidí i zvířat tvoří tato schopnost tzv. adaptivní inteligenci, která umožňuje jedinci přizpůsobit se prostředí, nebo toto prostředí přetvářet.
Inteligence pracovní a poslušnost
Myslíme-li na inteligenci psa, často máme na mysli pracovního psa s celým souborem cviků poslušnosti na cvičišti nebo při soutěži. Zdá se nám logické, že psi s nejvyšší úrovní schopnosti učení a řešení problémů musejí mít také nejlepší pracovní a výcvikovou inteligenci. Ale nebývá to vždy pravidlem.
Schopnost dobře pracovat pod lidským vedením samozřejmě znamená, že pes má dostatečnou adaptivní inteligenci, aby pochopil, co od něj psovod očekává, a uměl se podle toho zachovat. Na druhou stranu dobrá adaptivní inteligence nemusí být zárukou, že pes bude spolehlivě vykonávat cviky poslušnosti. V tomto případě je důležitý i zájem a ochota psa učit se. To je rys osobnosti, nikoliv inteligence. Kromě toho pes musí mít i schopnost soustředění. Adaptivní inteligence ukazuje, co je pes schopen udělat pro sebe, inteligence pracovní je měřítkem toho, co může pes konat pro člověka. U divokých zvířat roli člověka nahrazuje vůdce smečky – „alfa“ jedinec.
Instinktivní inteligence
Tento typ inteligence bereme jen zřídka v úvahu. Zahrnuje totiž dovednosti a chování, které částečně patří mezi dědičně naprogramované. U psů to představuje značnou část jejich schopností. Výběrové chovné programy zajistily člověku, aby získal plemena psů pro všechny potřeby a účely. Výběrových chovem se dosáhlo určité velikosti, zbarvení i temperamentu psů. Příkladem může být chesapeake bay retriever, který je výborným přinašečem kořisti, což činí naprosto automaticky. Americký či irský vodní španěl byli vyšlechtění pro práci ve vodě. Kolie či australská kelpie jsou zase výbornými ovčáckými psy. Zděděné vlastnosti psů, ať už jsou výsledkem lidských manipulací nebo jsou způsobeny přirozeným výběrem, jsou základem rozdílů mezi jednotlivými plemeny. Tyto dědičně dané schopnosti určuje instinktivní inteligence.
——————————————————
Soubor testů osobnosti psa
Test č.5 – sociální dominance
Tento test hodnotí reakci psa na ztrátu kontroly. Oproti předchozím zkouškám usaďte psa do polohy, ve které je jeho pohyb zcela omezen. Během výcviku nebo v každodenním životě se pes často ocitne v poloze, kde je jeho volný pohyb značně omezen, např. při návštěvě veterináře nebo psího holiče, případně při posuzování v kruhu.
Test začněte tak, že psa zvednete (to je jeden z důvodů, proč je snazší zkoušet štěňata). Zkoušející se sehne ke štěněti, které stojí proti němu. Vytvoří ze svých dlaní kolébku tím, že proplete prsty, a zvedne štěně tak, aby mu nohy visely k zemi. Pomocník měří čas. Po třiceti sekundách postaví zkoušející štěně na zem.
Pokud je pes klidný a nebrání se, případně se brání krátce nebo až po postavení na zem, napište tři body. Jestliže se štěně nebrání, ale třese se, kňučí nebo utíká, když je znovu postaveno na zem, zapište dva body. Štěně, které se při uchopení třese nebo zuřivě bojuje, či vrčí a štípe, dostane jeden bod.
Prudkou obranu zaznamenejte do sloupce A, chvění a utíkání do sloupce S. Dříve než budete pokračovat v dalších zkouškách, musí zkoušející na štěně klidně mluvit, poplácávat je nebo jemně podrbat. Pokud se ovšem zabýváme starším, velkým psem, musíte tento test upravit. Protáhněte pod jeho břichem osušku, pak ho za pomoci asistenta pomalu zvedněte. Je-li pes příliš velký na to, abyste ho unesli, zkoušku zrušte a napište dva body pod S.