Můj milý Kulíšku, prožil jsi toho s námi tolik, že jsem si ani neuvědomila, jak čas letí, a že už taky můžeš být tím svým životem epileptika unavený.
Když ses tehdy, před devíti lety, objevil u nás ve vsi, hladový, zmrzlý a sám, brala jsem to jako znamení osudu. Hned jsem věděla, že jsi pejsek, který patří k nám. A tys to věděl taky. Snad si pamatuješ naše první setkání, kdy ses mi bázlivě opřel tlapkami o kolena, celý ses třásl, ale ve tvých očích byla vidět naděje …
Vzal sis ode mě jídlo a nechal ses pozvat k nám. Přestože jsi měl možnost kdykoli odejít, dobrovolně jsi u nás zůstal. Neodešel jsi ani tenkrát, kdy se na tebe přišli podívat tvoji příbuzní. Věděl jsi, že jsi našel svůj pravý domov. A my dělali všechno pro to, aby ten domov byl idylický.
Když jsi měl první epileptický záchvat, byl to pro nás všechny šok. Ale vzpamatovali jsme se a začali se učit, jaké to je, pečovat o epileptického pejska. Prostudovala jsem všechny dostupné materiály o psí epilepsii, abych ti zajistila tu nejlepší možnou péči.
Na spoustu let se to opravdu vyplatilo. Žil jsi pěkný život a užili jsme spolu hodně radosti. Naši péči jsi nám oplácel láskou, jako umí dát jenom pejsek.
Sandy tě měla moc ráda, sdíleli jste spolu mističky, celou zahradu i moji postel.
Po několika úrazech se tvůj stav zkomplikoval, už jsi nebyl tím veselým živým pejskem, ale pořád jsi byl náš Kulíšek, kterého jsme milovali a budeme ho milovat už navždycky.
Prožili jsme toho spolu opravdu hodně. Spousty záchvatů, bezesných nocí, bezradných dní, kdy jsi ani sám nevěděl, co vlastně chceš. Prožil jsi i status epilepticus, a my pak dva týdny starání 24h denně o bezvládného pejska. Ale všechno jsi přestál a určitě tě to i zocelilo. Dalších několik let bylo pohodových, krásných a v rámci možností šťastných.
A moudrým a milujícím jsi zůstal až do konce svých dní.
Dobře jsi veděl, jak moc tě miluju, a jak těžké pro mě bude rozhodnutí o tom, že se má tvůj život skončit.
Takže jsi vzal svůj osud do svých paciček, a když už jsi cítil, že přišel tvůj čas, rozhodl ses sám. Přestal jsi dýchat a tvoje srdíčko přestalo bít.
Díky lékařům, kteří tě oživovali, jsme se ještě na pár vteřin stihli vidět, rozloučit se.
Můj Kulíšku, milovala jsem tě po celý tvůj život a budu už navždycky. Hodně jsi mě toho naučil. Vždycky už budeš mým Kulíškem.
Prosím, pozdravuj tam nahoře, v psím nebi, Sandy.
Těším se, až se všichni znovu setkáme.
Tvoje panička