9
Červen
2009
Hru na kočičí číhanou už jsme dovedly k dokonalosti. Nutno poznamenat, že nejen my. Kočičí havěť se taky všemožně snaží, aby svému rodu dělala jenom čest a lezla nám na nervy, jak jen to jde. Kočičí hlavy se vystrkují ze stodoly všemi směry, někdy dokonce následovány i tělem a ocáskem. Celý článek »
rubrika Holčičí řeči, Kočičiny |
13
Květen
2009
Arhesovy návštěvy u nás už jsou docela pravidelné. Zvykly jsme si na něj už tak, že dokonce ani neštěkáme! Naposledy nás ale Árouš vysloveně naštval. Představte si, že se paktoval s našimi kočkami. Místo aby nám pomohl je zničit a vyhladit, se s nima kamarádil. Fuj. Příště si ho musíme vzít do parády a naučit ho slušnému chování. Dostane školu!
Arhes a kočky
rubrika Holčičí řeči, Kočičiny, Návštěvy, S fotogalerií |
4
Duben
2009
Už nás to nebaví, tohle jsou přece stránky psí, naše, a najednou se to tu hemží samým kocourem. Kocour vlevo, kocour vpravo, kocour je a zase není, jeden by z toho přišel o rozum. Co my? Ještě vás vůbec zajímá, jak se máme my, psí holky, co založily Psí pelíšek? No proto. Děkujeme za optání, máme se dobře, protože už konečně přišlo jaro. Celý článek »
rubrika Holčičí řeči, Kočičiny, Psí život, S fotogalerií |
1
Duben
2009
Dnes ráno panička volala na veterinu, aby se konečně dozvěděla výsledek PCR vyšetření našeho kocoura. Oni měli totiž doktoři ke všemu 14 dní dovolenou, takže si panička opravdu počkala. Ty týdny, kdy kocoura piplala a kdy se trápila myšlenkami na to, že je opravdu vážně nemocný a že bude třeba ho nechat uspat, už jí připadaly nekonečné. Dokonce máme pocit, že už jí to docela lezlo na mozek. Celý článek »
rubrika Kočičiny |
27
Březen
2009
Kocourovi jeho předsevzetí, že bude způsobným chovancem léčebny pro slabomyslné kocoury, moc dlouho nevydrželo. Pořádně se nažral, i do zásoby, a pod rouškou tmy zase vecpal svou gumovou hlavu do škvíry ve vratech a odešel do šírého světa. A to, prosím, panička do té škvíry před tím natloukla kousek dřeva. Ani myš nemohla proklouznout, soudila panička.
Celý článek »
rubrika Kočičiny |
26
Březen
2009
Jak jsme slíbily, tak jsme i učinily. Nebylo to nic těžkého. Kocour se prošel a pak prostě asi dostal hlad a motal se kolem naší zahrady. Začaly jsme na něj zuřivě štěkat, tak jak to děláme jenom na něj. Panička to uslyšela až doma a hned poznala, o co jde. Vyběhla ven a kocoura k sobě nalákala. Ten trouba se nechal klidně zase zavřít do léčebny, za slib čerstvého mlíčka a kočičí konzervy. Kočky jsou úplatné potvory a navíc ani nejsou moc chytré, to už víme dávno! Ale my jsme spokojené, slib jsme splnily a panička je radostí bez sebe, že ho má zase pod dozorem.
rubrika Kočičiny |