Psí pelíšek

Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán. Panička se ujala dvou psích bezdomovců, a tak jí teď my všechny čtyři holky děláme ze života peklo. Rveme se na potkání. Malé musí bydlet v jiném pokoji, než my, na zahrádce se taky venčíme odděleně, abychom se nesežraly.  A panička má těžkou hlavu, co s námi. Zkouší to ale statečně. Vždycky nás pustí ven a pak vyvede ty dvě malé.  Ale není jí to moc platné, že je vede na vodítku, protože ony se na nás vrhají, i když jsou na vodítku. A to my si, prosím pěkně, přece nemůžeme nechat líbit. Jsme tu doma! A tak jim to vracíme. Většinou se vrhne malá na Cheynee a velká na Sunny. A pak se to serve celé dohromady. To vám je nádhera! Takový boj je velmi osvěžující a bystří mysl. Jen panička to nějak nedokáže ocenit. Je v tomto směru velmi omezená. Místo aby se radovala, jak pěkně vítězíme a nechala nás, abychom jí vetřelce složily k nohám, tak se nám do toho plete a rve nás od sebe, abychom se nervaly. Tím ovšem snižuje hodnotu celého boje a podkopává naši autoritu. Jak se má jeden soustředit na vítězství, kdy ho někdo táhne za ocas pryč? To se přece nedělá. Budeme muset paničce vysvětlit pravidla fair play!