Psí pelíšek

Kocourovi jeho předsevzetí, že bude způsobným chovancem léčebny pro slabomyslné kocoury, moc dlouho nevydrželo. Pořádně se nažral, i do zásoby, a pod rouškou tmy zase vecpal svou gumovou hlavu do škvíry ve vratech a odešel do šírého světa. A to, prosím, panička do té škvíry před tím natloukla kousek dřeva. Ani myš nemohla proklouznout, soudila panička.

Celý článek »

Jak jsme slíbily, tak jsme i učinily. Nebylo to nic těžkého. Kocour se prošel a pak prostě asi dostal hlad a motal se kolem naší zahrady. Začaly jsme na něj zuřivě štěkat, tak jak to děláme jenom na něj. Panička to uslyšela až doma a hned poznala, o co jde. Vyběhla ven a kocoura k sobě nalákala. Ten trouba se nechal klidně zase zavřít do léčebny, za slib čerstvého mlíčka a kočičí konzervy. Kočky jsou úplatné potvory a navíc ani nejsou moc chytré, to už víme dávno! Ale my jsme spokojené, slib jsme splnily a panička je radostí bez sebe, že ho má zase pod dozorem.

Kocour dostal roupy a utekl z vězení. Tedy z léčebny dlouhodobě nesnesitelných kocourů. Panička nepochopila, jak se mu to mohlo podařit. Spoustu týdnů tam bydlel a nikdy ho nenapadlo zkoušet, jestli se mu vejde hlava nacpat do škvíry ve vratech. Ale asi se mu udělalo dobře a tak to zkusil. Evidentně se vešla, protože jiný otvor v dílně prostě nebyl. Zřejmě má elastickou hlavu, až ho potkáme, musíme se ho na to optat, to by se mohlo hodit.
Kocour má hlavu gumovou, zato panička jí má teď těžkou, plnou starostí. Co s ním bude, jestli nenakazí ostatní kočky a tak. No jen z lásky k paničce jí ho teda zkusíme najít, ale jinak jsme rády, že je pryč!

Kočičí prevíty sice zahlédneme jen občas a většinou jen zčásti, ale i tak dobře vidíme, jak pěkně nám rostou. Radost pohledět. Z malých balíčků, sotva do tlamy, no něco jako španělský ptáček, už se z nich vyklubaly chlupaté příšery velikosti menšího grilovaného kuřete. A to už je docela fajn. Akorát je teda potíž, že když kočky se opalují na sluníčku, my, jako náhodou, musíme být zavřené doma. Ale počkejte, až se jednou panička splete!

Kočičí hrátky

Chlupatá apatyka byla zase u doktora. Po měsíci léčení antibiotiky panička čekala, že bude výsledek krevních testů lepší a že hladina gama globulinu klesne. Hlavně že to ukáže, že kocour není tak hrozně nemocný a nemá FIP, čehož se panička moc bojí. Jenže ty testy vůbec líp nedopadly, naopak, něco bylo ještě o maličko horší. Celý článek »

A je to tu zas. Hárání. To je vám, lidi, hrozná otrava. Jakmile panička zjistila, že Cheynee zase hárá, hned jsme přestaly chodit do lesa a na zahrádce jsme pod dozorem, aby se k nám náhodou nedostal Miky od sousedů. Miky je fajn, nám se líbí a vůbec nerozumíme tomu, proč nám ho panička zakazuje zrovna ve chvíli, kdy se nám líbí nejvíc!
To, že si můžeme krátit dlouhou chvíli štěkáním na kočičí antibiotickou apatyku, nám zrovna teď moc nepomáhá. A vypadá to, že domácí vězení bude pěkně dlouho, protože já, Sunny, si to asi zase schovám až po Cheynee …