Psí pelíšek

Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán. Panička se ujala dvou psích bezdomovců, a tak jí teď my všechny čtyři holky děláme ze života peklo. Rveme se na potkání. Malé musí bydlet v jiném pokoji, než my, na zahrádce se taky venčíme odděleně, abychom se nesežraly.  A panička má těžkou hlavu, co s námi. Celý článek »

Konečně napadl sníh! Těšily jsme se na něj už od jara. Máme ho moc rády, krásně se v něm řádí. A tak jsme hned začaly. Nebudeme to moc rozvádět, radši se podívejte do naší Sněhové galerie, hned to pochopíte!

Ale no jo, zase háráme. A poprvé se zadařilo, že nejdřív začla jedna a hned za pár dní druhá. Takže to prý budeme mít odbyté najednou a panička nebude mít tak dlouho nervy, aby se k nám někdo neprohrabal.

Ale je to síla! Pejskové se můžou zcvoknout, lezou kolem plotu, kňučí, skučí a toužebně se dívají. Tak máme zaracha. Jsme zavřené doma, na zahrádku chodíme jen s doprovodem a pouze na nezbytně dlouhou dobu. Je to otrava. Ještě, že to celé trvá jen měsíc, jinak bychom tady z toho udělaly paničce kůlničku na dříví!

Není snad den, abychom si nevzpomněly na našeho Kulíška. Není tu, nemotá se nám pod nohy, nespí v našem pelíšku. Bez něj je svět jednotvárnější, nudnější. Panička na něj taky často myslí. Neříká nic, ale my moc dobře cítíme, jak je smutná a jak jí bolí srdce. To pes pozná.
Tak nás moc potěšilo, že o Kulíškův příběh projevil zájem časopis Psí kusy. Právě dnes to vyšlo! Tak se podívejte, kdo časopis kupujete, je tam náš Kulíšek. My na něj tímto vzpomínáme a jsme rádi, že se o něm bude vědět.

Taky se mrkni, Kuldo, určitě se ti bude líbit, jak se o tobě píše!

Jak už víme, lidé jsou stvoření poměrně prostoduchá. Většinou se jim to ale více či méně daří maskovat. To, co však prováděli dnes dopoledne, jejich tupý charakter zcela obnažilo.
V pravidelných intervalech se sem řítily menší či početnější party kluků, mužů či pánů a dlouhými spletenými proutky mlátili naší paničku. A ona jim za to ještě nabízela výslužku! Celý článek »

Nedávno jsme v televizi slyšely o lavinách. Ale dokud nám jedna nespadla i tady, nevěděly jsme, co to je. Teď už to víme. Začne to ohromným duněním, jako když po střeše jede tank. A pak spadne tak veliký kus sněhu, že je to jako kdyby ze střechy spadl tank. A když někdo stojí dole, je to jako kdyby na něj spadl, no třeba tank.
Panička nás nechce moc nechávat na zahrádce, prý než to všechno opadá. A vždycky když to spadne, běží do stodoly přepočítat kočky.
Kočky jsou stále všechny a my nesmíme ven. Spravedlnosti se nedočkáte …