A je tu seriál!
Seriály vládnou světu a ani my nebudeme pozadu. Panička na seriály někdy čučí, a tak jí napadlo, že je bude i psát. Jako první téma si vybrala “výchovu štěněte”. Tedy my osobně si myslíme, že není na místě, aby panička radila, jak se má vychovávat štěně. Naopak my bychom mohly radit, jak si správně vycvičit paničku, docela se nám to povedlo. Ale panička byla toho názoru, že i takové pofidérní a ryze teoretické informace na psí stánky patří. Prý jsou ještě lidé, kteří na výchovu psa věří. Asi jako některé děti ještě věří na Ježíška. Tak fajn, ale berte to s rezervou, vážení, my to jen tak nenecháme a budeme se do toho paničce vměšovat, aby to neměla tak jednoduché! Tady máte první díl, všechno pak najdete v horní liště pod odkazem Výchova štěněte.
rubrika Holčičí řeči, Výcvik | 0 komentářů
Dnes jsme zase měly lekci cvičení, tentokrát v Riegrových sadech, v centru Prahy. Páni, tam bylo psů!! Jako psů!! My holky jsme nevěděly, na kterou stranu štěkat dřív, tak jsme preventivně štěkaly úplně do všech směrů :-). Ale někdy jsme taky ztichly, to když byla nějaká pěkná zábava, třeba lovení menších pejsků a podobné bohulibé činnosti. 
Tak pan cvičitel nám totálně bourá mýty a legendy o výchově psa. Holky opět běhaly celou hodinu volně, navíc s kamarádem, kterého vzal s sebou. Byly celé šílené, že mají koho lovit, nikdo jim to nezakazuje a oběti se to dokonce líbí. Jenže devítiměsíčnímu maďarskému ohaři prostě nestačily, ať dělaly co dělaly, takže funěly, zběsile lítaly a řičely vztekem, že ho nemůžou chytit. A Aristo je proháněl, terén neterén, lítal jako vítr a hrozně ho bavilo, že za ním funí dvě chlupaté kuličky.
Dneska jsme byla my tři děvčata na první lekci s profíkem, cvičitelem na pejsky a jejich majitele. V našem případě hlavně na majitele :-). Dojeli jsme do Krčského lesa, kde jsem musela holky pustit volně. Nevídáno neslýcháno, moje holčičky, v Praze!!! A tak pan cvičitel hned od začátku musel uklidňovat hlavně mě. Nevolat, nehysterčit, nechat žít.