Naše první narozeniny!
Dneska jsme měly narozeniny. Poznaly jsme to podle toho, že nás panička ráno mazlila a přála nám hodně štěstí a ještě nějaké další věci, ale to si už nepamatujeme. Moc jsme to nechápaly, ale když nám slavnostně donesla čerstvě vařené prasečí nožky, pochopily jsme, že je to nějaká sláva. Nožky nám moc chutnaly, panička říká, že je to zdravé a že budeme mít silné klouby. No snad se nám po nich nevyrazí kopýtka. Ne, že bychom měly něco proti kopýtkům, ale špatně se s nimi hrabe a taky se špatně podává pac, když nemáte pac, a to by bylo paničce líto. Ale zpátky k narozeninám, užily jsme si celý den. Panička šla přát k sousedům našemu bráchovi, s sebou nás nevzala, ale přivedla nám hosty, tak jsme tu měly hodně lidí, všichni nás hladili, a taky jsme jim ukazovaly, co jsme se naučily v tanečních, tak nás chválili. Kazilo nám radost jedině to, že se šli pak všichni podívat na ty kočky, co jsou u nás schované. No řekněte, copak se to sluší? Ale jinak jsou narozeniny moc fajn. Kdy budou další?
rubrika Psí život | 1 komentář
Konečně vám můžeme ukázat, jak vypadá náš Elfí les, i když, pravda, trochu opelichaný. Panička nám onemocněla, a než se z toho vybabrala, Elfí les nám skoro opadal. Ale něco málo jsme ještě stihly vidět, tak tady to je. Procházku jsme si opět krásně užily, všechny tři, navíc i proto, že v domku byli nějací cizí lidé a dělali ukrutný bengál, kam se my hrabeme, když začneme štěkat. Prý měnili okna. A my, abychom nepřekážely, jsme byly s paničkou i Kulíškem zavřené skoro celý den v jednom pokoji. To nás vůbec nebavilo, tak jsme byly nadšené, když nás panička vzala do lesa, na vzduch, vylítat se, vyřádit se! Elfům zdar!
Nikdy by nás bylo nenapadlo, že se něco takového může stát. Ale už je to tady. Máme doma kočky! Panička si od sousedů donesla čtyři koťátka. Prý je někdo opustil v lese. No prosím, dělat se to nemá, ale proč si to máme vyžrat my? Jsou černobílá, a tak panička usoudila, že se k nám budou hodit. Jako jak hodit? Do tlamy? Radši se ani neptáme.
Blíží se plesová sezóna, tak panička usoudila, že bude nejlepší přihlásit nás do tanečních. Ona prý tanec miluje, nás taky miluje, tak že by vhodně spojila obé a tancovala s námi. Koneckonců, na podzim, kromě honů, začínají i taneční. Kroutily jsme nad tím hlavou, ale asi to má někde přečtené, že se to sluší a patří. 
Podzim je prý období honů. My máme hony po celý rok, ale prosím, můžeme ty podzimní pasovat na něco noblesnějšího. Jsme na hony vzdáleny tomu, abychom se s někým o hony přely. Když hony, prosím, ať jsou tedy podzimní.
Lidi jsou divná stvoření. Těžko se s nimi domluvíte. Trochu se sice učí naší řeč, ale je to bída s nouzí. Tak jsme se rozhodly, že si najdeme svůj způsob, jak lidem říct, co potřebujeme.