Psí pelíšek

… místo k pomazlení

14 Duben 2008

Naše panička

S paničkouO nás, holkách, tady panička píše pořád něco. I to, co bychom nechtěly a dokonce i to, co není vůbec pravda. O sobě ale nenapsala zhola nic. Jen detektiv ji občas objeví na některé z fotek, a to ještě jen tam, kde se nedala smazat, vymazat nebo prostě uříznout.

Tak my o ní něco napíšeme, abychom jí vrátili čas, námahu a lásku, s jakou pomlouvá ona nás.

Naše panička je člověk rodu ženského, věku neurčitého, vzrůstu malého a vzhledu milého. Jmenuje se Sylvie, ale kdo ví proč si na internetu říká Amálka. Možná si tím připadá důležitější, nebo si možná myslí, že tak nikdo nebude vědět, že je to ona. Ale stejně to každý ví, takže to dělá zbytečně a ještě nás tím mate. Ještě že nedala dvě jména každé z nás, no to by bylo dílo, to bychom asi opravdu slyšely jenom na to její oblíbené “holky, jdeme!”.

Pro nás je podstatné, že je panička hodná, má nás ráda a snaží se být pořád jenom s námi. Někdy se jí to nepovede a to pak vykládá, že musela do práce. Stejně jí to ale nikdo nevěří. Jakápak práce, když na ní netrpělivě čekáme, aby se šlo ven, nebo aspoň na zahrádku, hrát si, házet míček a různě dovádět!

O všem, co spolu podnikáme, se dočtete v našem deníčku, takže to tu nebudeme rozepisovat, stejně už nám jdou tlapky šejdrem. A jestli nás o paničce ještě něco napadne, tak vám to sem dopíšeme! Nazdar!

Sunny a Cheynee

P.S. Jestli chcete naší paničce napsat, můžete tak učinit na mail sandy@hi-life.cz.

  1. 1 3. Leden 2011, ANDREA napsal:

    drahá Amálko.prosím o radu,už je asi na patníku,ale já v tom psaní mám ,,,zmatek,,,naše maláPeggy,je hodná sladká,ale taky šibalka a začíná se ohánět tlamičkou,jako že by vás při hlazení chtěla kousnout.Já si jí dám pěkně na líčko a řeknu,,fuj,,a ona pak chvilku čučí a zachvilku začne nanovo.doma vydrží být sma,má věci na hraní,pelíšek,tak neknučí.Večer si jde lehnout do pelíšku taky,ale někdy se stane,že zaknučí a šup,leží se synem.To mi tak nevadí,jen to ,,kousání a kakání vedle podložky to jo,to bych chtěla,,nebeskou ,,radu.Všechny vás zdraví Andrea

    zapsáno 3. Leden 2011 v 20:31

  2. 2 4. Leden 2011, Amálka napsal:

    Andreo,

    s tím kousáním to bude snad jednoduché. Každý malý pejsek kouše – on prostě nemá jinou možnost, jak si osahat svět. Ničím jiným to nejde. Tak kouše, bere do tlamičky, a zkouší, co to udělá. Podle toho se i naučí, jak silně smí stisknout, kdy už to bolí, kdy je to ještě hra.
    A to je vaše role – dát mu najevo, co je příjemné a co už ne.

    Tedy – pokud stiskne jen maličko, je to hra. Můžete jí třeba taky jemně stisknout rukou kůži na těle, aby věděla, že tak nějak to vypadá. Když je štěňátko mezi ostatními pejsky, naučí se to od nich, ale když je v rodině, musí to zastat lidé.

    Pokud kousne ale víc (a pozor, VŮBEC to neznamená, že vám chce ublížit!), dejte to okamžitě najevo. Stejně, jako pejsci. Víte, co udělá pejsek, když ho ten druhý kousne? Nebo co udělá dítě, když ho jiné dítě něčím praští? No jasně, vypískne, rozpláče se, zakřičí, prostě udělá nějaký zvuk, který znamená “tak tohle už je teda moc!”. Takže nejlíp zafunguje, když pěkně nahlas zaječíte třeba “au”, ale je to jedno. Prostě aby se pejsek leknul.

    A pak mu to můžete (OPATRNĚ!!!!) vrátit – ale ne po lidsku (copak se psi fackují? :-) Oni nevědí, co je to facka :-)) – já jsem svoje holky taky kousla. Velmi opatrně, protože my lidé nemáme stisk čelistí tak vycvičený, koušeme hlavně jídlo a to už nic nebolí :-), takže můžeme nechtěně ublížit. Ale jemně jsem je kousla do čumáčku, jen aby věděly, že to taky umím.

    A naučily se to velmi rychle, pár dní, možná týdnů, a byl pokoj.

    Kakání – a proč vlastně chcete, aby kakala doma? Já s tím dobré zkušenosti nemám. Každý pejsek je schopný se naučit kakat jen venku, na procházce. A zdravý dospělý pejsek pak vydrží třeba osm i více hodin, takže to zvládne, než přijdete z práce, nebo se o venčení můžete střídat s dětmi, prostě kdo je zrovna doma.

    Ale jinak obecně – pokud to udělá na podložku, chválit až do nebe, šílet radostí, jásat, odměnit. Pokud to udělá jinde, být chladný, slovně pokárat a donést pejska na podložku a tam pochválit.

    Moje holky ale podložku taky moc nechtěly (používala jsem jí jen v prvních týdnech, když to nešlo jinak a musela jsem je nechat samotné). Někdy na ní šly, někdy ne.

    Každý začátek je těžký a ve výchově pejska jsou právě nejdůležitější ty první týdny. Pokud na něj v tu dobu nemáte čas a je sám doma, moc se toho nenaučí. Já jsem si většinou na tu dobu brala dovolenou, dřív jsem využívala prázdniny. Tisíckrát se vám to vrátí tím, že budete mít doma pohodového společníka.

    Dejte vědět, jak to funguje, budu zvědavá na vaše pokroky!

    Amálka

    zapsáno 4. Leden 2011 v 08:43

nahoru »