Psí pelíšek

Včera jsem se chystala na pracovní večer, raut. Tak jsem se odpoledne promenovala před zrcadlem a hledala co nejvhodnější oděv, který by důstojně zahalil mou nepřehlédnutelnou postavu. Přecházela jsem z pokoje do předsíně a zase zpět, Sunny pořád za mnou, jako vojáček za svým velitelem. V jednu chvíli jsem si uvědomila, že už jí za sebou nemám. Zůstala v předsíni před zrcadlem. Podezírala jsem ji, že se jí zalíbil nějaký oděv ve skříni visící a že se ho jala kousat. Když jsem však došla do předsíně, musela jsem se nahlas rozesmát. Sunny ležela před zrcadlem, upřeně se sledovala a rovnala si uši :-).

První noc proběhla úplně klidně, holky se vyspinkaly jako andělíčci a už od rána si hledaly nějakou zábavu. Chvíli okusovaly koberečky, hračky, pak jedna druhou a nejvíc si užily naší zahrádku. Počasí bylo pro prosinec netypické, krásně svítilo sluníčko. A tak se holky vydováděly s kamarádem Beníkem, který se tam poklidně opaloval. Všechno zkoumaly, ale zatím se neznámého bojí, takže si samy netroufají prozkoumat všechny kouty. Už se jim ale podařilo prolézt nízký plůtek, který chrání záhonky u plotu. Dostaly se tak do pasti a začaly kňučet, protože nevěděly, jak z té patálie ven. Však ony se časem otrkají, až nás to bude mrzet

Podívejte se na fotky ze zahrádky.