V Olešné podruhé
Dnes jsme se opět vypravili do Olešné, abychom se podívali, jak naše holčičky hezky rostou. A rostou jako z vody!! Všechna štěňátka se mají čile k světu, jsou o kus větší než minule a taky o hodně neposednější. Udržet obě naše holky v náručí už není taková hračka, jako minule. Lezou, melou se, vrní a knučí. Při krmení se strkají a perou, jen aby si našly to nejlepší místečko a dostaly nejvíc mlíčka. Maminka Asta už je z nich pěkně utahaná. Očima jakoby říkala “a nemohl by je chvilku krmit taky někdo jiný? Kdo má takový nájezd vždycky vydržet!
Ale zatím nemohl, Asti, nemohl. Musíš to, holka, oddřít všechno sama. Ale neboj, brzo ti ulevíme a o holky se postaráme! Dneska jsme se ale zatím přijeli jenom pomazlit.
Pozorovali jsme, jak se všechna štěňátka chovají. Naše Cheynee má už svou bílou mašličku celou odranou, sourozenci jí za ní tahají a zřejmě to považují za velikou legraci. Ale jinak jsou obě holky pěkně čiperné a u krmení se nedají jen tak odstrčit. Jdou si za svým a to je dobře! Vybrali jsme si silné bojovnice.
Krmení už vypadá mnohem živěji, než minule. Všechna štěňátka se s vrčením a ňafáním derou ke zdroji mlíčka, navzájem se odstrkují packami, šlapou si po hlavách, lehají si na sebe, ale vydrží všechno, všechno na světě, protože odměnou je jim mateřské mlíčko. Jakmile se nasytí, tak doslova odpadnou, vyvalí plná bříška a spokojeně usnou. A pak si s nimi můžete dělat, co chcete, třeba si je i kousek popotáhnout, jako jsme to udělali se Sunny, abychom ji mohli pořádně vyfotit. Malé tlusté morčátko :-).