Psí pelíšek

Podzim je prý období honů. My máme hony po celý rok, ale prosím, můžeme ty podzimní pasovat na něco noblesnějšího. Jsme na hony vzdáleny tomu, abychom se s někým o hony přely. Když hony, prosím, ať jsou tedy podzimní.
Dneska se udělalo krásně, vylezlo sluníčko a konečně začal ten pravý podzim. Panička nám o něm vyprávěla a moc se na něj těšila, tak jsme se těšily s ní, jak nám ukáže Elfí les a jiné podzimní krásy. V tom sluníčku jsme si udělaly všechny tři pěknou procházku lesem, hlubokým, jak to máme rády. No a my jsme pořádaly ty podzimní hony. Taková zábava nám vydrží i dlouhé hodiny. Víte, jak pořádné psí hony vypadají? Nejdřív se schovám do lesa já, Cheynee, dělám, že tam nejsem, a Sunny na mě číhá. Jakmile mě uvidí, začne mě honit. Když mě dohoní, chvíli se koušeme, válíme, vrčíme a štěkáme, a pak se role otočí. Schovává se Sunny a číhám já. To vám jsou hony! Panička se u toho pořád směje a volá do lesa “já tě za tím stromem vidím!”. To se nám líbí, že si vlastně s námi hraje, i když se přímo nehoní. A tak když do lesa volá, my se z lesa ozýváme a je veselo.
Abychom nezapomněly na ten Elfí les, to je jedno tajné místo, které zná určitě jenom panička a my, a tam, uprostřed jehličnatého lesa, rostou listnáče. A teď, na podzim, se z toho stává takový zlatý ostrůvek. Jakobyste vstoupili do jiného světa. Zatím to ještě není tak úplně ono, ale i tak jsme vám to vyfotili. A počkejte za pár dní, to bude nádhera!

Galerie z honu