Psí pelíšek

Dneska bylo krásně. Sice mrzne a sněhu je všude habaděj, ale sluníčko vykouzlilo den jak malovaný. Panička podlehla té iluzi a řekla si, že na procházku prostě půjdeme, protože sedět v takovém počasí doma by byl hřích. Radovaly jsme se jako pominuté, protože jsme kvůli hárání Sunny měly dlouho zaracha. Dostaly jsme svoje slušivé kšírky, panička se nabalila jako pumpa v zimě a šlo se.

Jenže cesta byla průchozí jen na konec vsi, do lesa už jsme vůbec nedošly, protože sníh byl tak vysoký, že se do něj panička bořila až … no až vysoko nad kolena. Udělala statečně pár kroků, ale pak to vzdala a šlo se zase domů. Ale snaha a odvaha se cení. Koneckonců za to nemohla, že silničáři cestu prohnují jen na konec vsi. My jsme se i tak pěkně proběhly, zaběhly jsme do lesa i na pole a mohly jsme si už pohrát i s Mikoušem!

Slunce a sníh