Poprvé u veterináře
Všechno je jednou poprvé. A určitě jsou i horší věci na tom světě, než je veterinář. Jenže holky o nich ještě nevědí, a vlastně je to dobře. Takže jsem si do ordinace pyšně vnesla dvě chlupaté koule, zatím unesu každou v jedné ruce. Hned se staly středem obdivu, to už si člověk zvykne, když má tak krásná štěňátka, a rovnou dvě.
Na váze se Cheynee ukázalo 3,5kg a Sunny 3,3kg. Pak jim byla měřena teplota, ó jé, to bylo křiku! Ale obě byly v pořádku, takže mohly obdržet jako bonus ještě první várku očkování a piškotek jako cenu útěchy. Na veterinárním stole řvaly obě jako když je na nože bere, a jelikož jsou to správné sestry, tak řvala solidárně i ta, co vyšetřována nebyla, takže jsme si užili v ordinaci pěknou půlhodinku se dvěma Sirénami.