Poprvé samota
Dnes prošla Sunny první zatěžkávací zkouškou, musela vydržet poprvé sama doma, v pražském bytě. Ještě večer jsem uklidila z dosahu všechno, co se uklidit dalo, nachystala jí hračky na kousání a speciální čůrací podložku, kdyby náhodou byla nouze veliká. Ráno jsme vstávaly jako vždy asi v půl šesté, daly jsme si první procházku, pak doma snídani, po které následovala druhá procházka. Sunny se tím trochu unavila a sladce usnula v kuchyni na zemi, při tiše hrajícím rádiu. Ideální situaci jsem využila a tichounce jsem se po špičkách vykradla z bytu. Zacvakla jsem, zamkla, ještě jsem chvíli poslouchala, jestli se nic neozve, ale bylo ticho. Odcházela jsem do práce s úlevou, že se teatrální kvílení a škrabání na dveře nekonalo.
Z práce jsem se vrátila asi ve tři a bylo to neuvěřitelné, ale Sunny všechno vydržela, s venčením si počkala na mě, nic ani nezničila, nerozkousala, neukradla. Prostě zlatý pejsek, sluníčko. Hned jsme se vydaly na procházku, kterou si užila jak se patří. Stejně jako mě, protože od té doby, co jsem jí tak sprostě opustila ve spánku, už si mě daleko víc hlídá :-).