Psí pelíšek

Lidi, tak já, Cheynee, už jsem prej velká holka. Říkala to panička. Že hárám a nesmíme teď nikam ven. Rázem jsme přestaly chodit na procházky do lesa, nepřijela k nám žádná psí pánská návštěva, prostě máme utrum. Nepustili mě ani štěkat na bráchu za plotem. Víc se teď se ségrou pereme, ani vám nepovím proč. Ale naše hravé vrčení se mění na docela pěkně zuřivé rvačky.

Sunny panička pořád kontroluje, co prý ona, jestli náhodou taky ne, protože k nám má přijet Hector, no a to by prej bylo tóčo!!

Jak se udělalo venku teplo, objevily se na zahradě dvě nové potvory. Kromě nás, samozřejmě, my jsme taky potvory, ale nejsme nové. Ale tohle svět neviděl. V ohrádce s jezírkem se začala potulovat dvě divná stvoření, hlava a nožičky tomu lezou z nějakého domečku, občas se to opaluje na sluníčku a jinak to plave ve vodě. A my holky jsme z toho úplně vedle! Skáčeme do ohrádky a štěkáme na ty divné tvory, ale představte si, že si nás nevšímají! Vůbec se nebojí, nelekají, jen se tak opalují nebo si líně lezou. Celý článek »

Dneska jsme měly narozeniny, už je nám půl roku. Panička nám ráno popřála a ke snídani jsme dostaly každá jednu vaničku výtečného poctivého tvarohu a v něm byly zapíchané piškoty a perníčky. Moc jsme si pochutnaly, tvaroh máme rády! A hlavně prý je dobrý na zuby, a to my potřebujeme. Podívejte, jak nám krásně rostou!

Panička nás změřila, aby věděla, jak jsme za ten půlrok vyrostly. Tak máme na výšku prý asi 45 centimetrů. Doufáme, že ještě trochu vyrosteme, abychom byly pořádné ženské a aby si na nás nikdo netroufl! Hlavně kvůli těm zubům …

Dnes jsme zase měly lekci cvičení, tentokrát v Riegrových sadech, v centru Prahy. Páni, tam bylo psů!! Jako psů!! My holky jsme nevěděly, na kterou stranu štěkat dřív, tak jsme preventivně štěkaly úplně do všech směrů :-). Ale někdy jsme taky ztichly, to když byla nějaká pěkná zábava, třeba lovení menších pejsků a podobné bohulibé činnosti. Celý článek »

Poprvé jsme slavily Velikonoce. Panička nás vykoupala, prý abychom byly čisté a neměly na sobě bahno z válení s Arhesem a Kubou, a v domácnosti se objevila dvě nová podivná zvířata. Beránek a zajíc. Ale zábava s nimi nebyla, vůbec se nehýbali. Zato moc pěkně voněli! Kulíšek nevoněl, páč se nekoupal, ale zábava je s ním větší, když se panička nedívá.

Dnes ráno přišli k nám domů podivní lidé, měli v rukou spletené proutky a představte si, že s nimi mlátili naši paničku!! Nám se to pranic nelíbilo, ale panička se smála, tak jsme zatím nijak nezasahovaly. Ale jak nám na ni ještě někdo vztáhne ruku, bude mít co do činění s našimi čerstvě rašícími zoubky!

Všechno ale dobře dopadlo, protože jsme dostaly kousek piškotového beránka, a ten se nám moc líbil. Velikonoce u nás mají bod a příští rok mohou přijít znovu!

Pomalu ale jistě si zvykáme na našeho malého Kulíška. Zpočátku jsme nevěděly, co s ním, snažily jsme se ho lovit, ale panička nám to zakazovala. Dneska už ho ale bereme docela klidně, je to prostě starší bráška, navíc moc nemocný, tak ho neotravujeme. On nás má asi taky rád, protože za námi často přijde a lehne si vedle nás.

Už jsme ho taky konečně přerostly, protože dlouho byl větší než my a venku byl i rychlejší, takže nám utíkal. Ale honit ho nesmíme ani venku, na to je přísný zákaz. To si budeme muset užít s Arhesem a Hectorem!