21
Březen
2008
Dneska byl první jarní den. Na jaře je prý teplo, všechno kvete, voní, alespoň tak nám to panička říkala. My jaro neznáme, zatím jsme žádné neviděly. Ale dnes zase začalo sněžit. Tak nevíme, jestli si panička ta roční období neplete.
Celý článek »
rubrika Psí život |
7
Únor
2008
Dneska odpoledne krásně svítilo sluníčko, tak jsem vzala holky na procházku do lesa. Protože jsou stále “v zácviku”, pouštím je sice na volno, ale tahají za sebou každá dlouhé stopovací vodítko, abych na ně měla “dálkové ovládání” (na fotkách jsou to ty zelené šňůrky). Holky si na to rychle zvykly a vůbec jim to nebrání, aby divočily a prozkoumaly všechno, co je zajímá. Dokonce díky takovým výcvikovým vycházkám už konečně pochopily, že vodítko je věc veskrze pozitivní a znamená pro ně výlet, takže se ho přestaly bát. Já jsem klidnější, že se mi nikam nezatoulají, protože je můžu v případě potřeby rychle polapit. Celý článek »
rubrika Psí život |
29
Leden
2008
Dnes prošla Sunny první zatěžkávací zkouškou, musela vydržet poprvé sama doma, v pražském bytě. Ještě večer jsem uklidila z dosahu všechno, co se uklidit dalo, nachystala jí hračky na kousání a speciální čůrací podložku, kdyby náhodou byla nouze veliká. Ráno jsme vstávaly jako vždy asi v půl šesté, daly jsme si první procházku, pak doma snídani, po které následovala druhá procházka. Sunny se tím trochu unavila a sladce usnula v kuchyni na zemi, při tiše hrajícím rádiu. Ideální situaci jsem využila a tichounce jsem se po špičkách vykradla z bytu. Zacvakla jsem, zamkla, ještě jsem chvíli poslouchala, jestli se nic neozve, ale bylo ticho. Odcházela jsem do práce s úlevou, že se teatrální kvílení a škrabání na dveře nekonalo.
Z práce jsem se vrátila asi ve tři a bylo to neuvěřitelné, ale Sunny všechno vydržela, s venčením si počkala na mě, nic ani nezničila, nerozkousala, neukradla. Prostě zlatý pejsek, sluníčko. Hned jsme se vydaly na procházku, kterou si užila jak se patří. Stejně jako mě, protože od té doby, co jsem jí tak sprostě opustila ve spánku, už si mě daleko víc hlídá :-).
rubrika Psí život |
12
Leden
2008
Dneska na mě panička zase ušila boudu přímo psí. Prý, že mi něco nese, prý že je to dáreček. Dárečky já moc ráda, tak jsem zvědavě čekala, co to bude tentokrát. Ale víte, co mi panička udělala? Dala mi kolem krku podivnou šňůrku a ještě podivnější připnula k ní. A tahala mě za krk, věřili byste tomu??? Já se ale nedala, bránila jsem se a pak jsem si sedla a už jsem se ani nehnula. No copak je to za divné zvyky, tahat jednoho jako kozu na špagátě …
Ještě vykládala něco o tom, že se musím naučit chodit na vodítku, protože pojedeme do Prahy. Netuším, co to je, a ani trochu mě to neláká. Jenže, mě se nikdo neptá, co já chci! Ti by se divili, kdybych jim to řekla!
Ale přeci jen je tenhle obojek lepší, než postroj, který mi donesl Ježíšek. Nevím, kde na tom nápadu byl, asi se ptal paničky. Postroj, to je čertovský vynález, zapnou vám tím celé tělo, a pak prý běhej! Nehnuli se mnou ani párem volů, to si pište. Jakmile mě svázali, můj instinkt zavelel “honem se schovej, může být i hůř”, a už jsem byla pod postelí. Já jim dám, krotit psa!
Fotogalerie Sunny
rubrika Psí život, S fotogalerií |
4
Leden
2008
Konečně napadlo důstojné množství sněhu, tak jsme si mohly zařádit. Podívejte se, jak moc nám to ve sněhu sluší!!
rubrika Psí život, S fotogalerií |
24
Prosinec
2007
Konečně je to tu! Už víme, co jsou to Vánoce. Od rána jsme koukaly s paničkou na pohádky, jedly dobroty a chodily si hrát ven, do mrazu a trochy sněhu. Odpoledne jsme pak pomáhaly v kuchyni, při smažení řízečků, kapříků a vaření rybí polévky. Ta nám moc chutnala, moc, dostaly jsme taky trochu do mističek a nacpaly jsme si bříška. Večer se pak dvounožci sešli všichni u večeře a dávali si do nosu, dívali se u toho na pohádku a vůbec jim bylo hezky.
A pak to přišlo. Všechno se zhaslo, jen na stromečku svítila barevná světýlka, dvounožci začali zpívat a v rukou si zapalovali takové divné tyčky, které pak prskaly malá světýlka. Toho jsme se my holky trochu bály, ale byly jsme tak zvědavé, co bude dál, že jsme i to vydržely. Kulíšek se nebál, jemu je všechno fuk. Pak se konečně rozsvítilo a pod stromečkem byla veliká hromada balíčků, balíků i taštiček, a my už jenom nedočkavě nahlížely, jestli bude taky něco pro nás. A bylo! Páni, my dostaly dárečků!! Hračky, kostičky, kousací kolečka. Hned jsme se do toho s chutí pustily. Kulíšek taky dostal dárečky, a i když vypadá jako nekňuba, hned se probral a pustil se do hodování.
Večer jsme pak padly jako podťaté, únavou a veselím. Tak hezkou štědrou noc!
rubrika Psí život, S fotogalerií |