15
Září
2008
Podíl práce na polidštění psa
Nevíme, jak na to lidé přišli, že práce šlechtí člověka, polidšťuje opici a bez ní nejsou koláče. My nepracujeme, koláče nám sice nedávají, ale dobrého krmení máme habaděj a jsme i pěkně cvičené. Občas ráno stojí panička u zrcadla, barvičkami si něco maluje na obličej a mumlá cosi o podílu práce na polidštění opice. Inu na to máme asi každý svůj názor, my si myslíme, že tenhle typ práce by si mohla klidně odpustit.
Dnes panička usoudila, že nebude od věci nás trochu polidštit a vštípit nám trochu té lidské morálky. A vzala nás s sebou do práce. Celý článek »
rubrika Holčičí řeči, S fotogalerií | 0 komentářů
Náš Kulíšek je čím dál tím větší mazel. Zpočátku k nám byl nedůvěřivý, pak nás začal tolerovat a teď už si nás sám hledá a chce být s námi. Venku captá za námi, aby se nás aspoň čumáčkem dotýkal, doma po nás šlape, když ležíme na zemi nebo v pelíšku. My se sice občas zavrčením ozveme, ale to je hned zle, to už zakročí panička, protože na malého a nemocného Kulíška se prý vrčet nesmí, to bysme to schytaly. No tak se, prosím, podívejte, kam až naše tolerance vede. To si jeden vleze do pelíšku k odpolednímu odpočívání a najednou má Kuldu doslova na zádech!
Arhes nás zase přijel navštívit, tentokrát tu s pánečkem byli celé dva dny. To bylo něco! Hráli jsme si od rána do večera, štěkali jsme, honili se, tahali se o hračky, kousali hračky a různě jinak zlobili. Když už jsme byli unavení, každý jsme si na zahradě našli svoje místečko a natáhli se. I společné krmení nás bavilo, měli jsme o to větší chuť, když bylo nebezpečí, že by to dojedl někdo jiný.
Už jsme vám psaly, že jsme od paničky obdržely darem medvěda. Je moc fajn, přišly jsme na to, že se dá krásně porcovat. Panička se nám směje, říká, že už jsme jako ti naši politici. To si opravdu politici taky hrají s plyšovými medvídky? Zdá se nám to divné, ale nevadí, zpátky k medvědovi našemu. Jakmile se nám podařilo odborně mu odpreparovat čumáček, objevilo se cosi bílého, huňatého, co se dá krásně vytahovat, cupovat a roznášet po celé zahradě. Vypadá to jako v zimě, když napadne sníh. A to my známe, zimu už jsme zažily!
Dopadlo to dobře, nakonec jsme o návštěvu Arhese nepřišly. Panička všechno rychle domluvila, abychom se viděli ještě před tím, než bude mít Sunny “kritické dny”. Tak dneska Arhes přijel s páníčkem a paničkou. To byl den!
Už jsme si na Hectora docela zvykly a on na nás. Občas už ani neštěkáme. Ráno se na sebe těšíme, až nás lidé pustí ven, a tam se honíme a radujeme se ze života. Někdy pěkně tiše, ale když je nám líto, že se paničky neradují s námi, pak umíme rychle zařídit, aby se radovaly. Jak začneme štěkat, jedna nebo druhá panička se objeví. Je to zvláštní, ale vážně to funguje. To jsme se naučily od Kulíška. Ten to zvládá perfektně. Umí si takhle paničku zavolat třeba i o půlnoci. Pravidelný výcvik je prostě potřeba, marná sláva. A tak občas takhle ráno cvičíme, jak rychle panička přijde.