Mám křivé nožičky – Sunny bloguje
Moje panička si všimla, že prý mám křivé nožičky. Inu, mám je do X, ale to má panička taky a já jí mám stejně ráda. Nevím, proč z toho dělá vědu. Ale dotáhla mě kvůli tomu, považte, k veterináři, a jestli prý ty nožičky nejsou nějaké divné.
Pan doktor mě prohmatal, tahal mě za tlapky, a mně se to vůbec nelíbilo. Kvičela jsem a bránila se. Pan doktor pak usoudil, že jedinou jistotu budeme mít, když mi udělají rentgen. Aby se vědělo, jestli nemám DKK. Netuším, co to je, zní to jako nějaká nadávka.
Představte si, položili mě na záda, panička mě tahala za přední tlapky a pan doktor za zadní. Vůbec se mi to nelíbilo a taky jsem jim to dala pěkně sežrat. Řvala jsem, jako když mě na nože bere. Kvičela jsem a svíjela se. Ale nebylo to nic platné, stejně mi rentgen udělali, a jak na to pak byli pyšní!!! A že prý jsem v pořádku. Obrázek nám dali domů na památku. Kdyby mi radši dali buřta …
rubrika Holčičí řeči, U veterináře | 1 komentář
Je jaro, a to je období, kdy lidé vylézají na zahrádky, na zahrádkách vylézají na stromy a podivně je ničí. Ořezávají jim větve, ty pak padají na zem a my si s nimi hrajeme. Lidi moc nepadají, ale kdyby padali, taky bychom je ku hře určitě užily. Ale zpět k těm větvím. Řekly jsme si, že lidem pomůžeme, a tak jsme se taky daly do jarního ořezávání stromů. Protože jsme ale zatím maličké, moc vysoko nedosáhneme, vybraly jsme si stromky nízké, no spíš takové keříky. Naši lidé jim říkají ibišky a pěstují si je jako živý plot.
Víte, co je to klackování? Asi vás hned napadne náctiletý výrostek rodu lidského pohybující se nedbale elegantně. Ale chyba lávky.
Už jsme vám říkaly, že naše lidi udivuje, jak si často sedneme nebo lehneme do stejné pozice. Asi je to opravdu tím, že jsme ségry, že jsme naladěné na stejnou vlnu. Nemusíme se nijak domlouvat, jde to samo. Někdy si tak stejně i hrajeme a občas se nám podaří i synchronizovaně vyčůrat, no vážně, nesmějte se, jsme jako akvabely!