17
Leden
2010
Robinsoni ve sněhu
Na chvíli přestalo sněžit a přišly vražedné mrazy a vítr. Mrznou nám čumáčky a venku se nám už vůbec nelíbí. Trochu si sice zaštěkáme, to jo, ale chodíme jen v cestičkách, co panička proházela, a do žádných větších akcí se nepouštíme. Sníh umrznul, tak je to docela nepříjemné se do něj bořit. Panička statečně dál chodí krmit kočky a ptáčky, až je nám jí líto. Na ty chlupaté a opeřené potvory se mohla klidně vybodnout. Celý článek »
rubrika Holčičí řeči, Psí život | 0 komentářů
Asi vás už nepřekvapí, že v noci zase sněžilo. A že je toho bílého svinstva už všude tolik, že se vůbec nedá nikam chodit. Už ani po zahrádce ne.
V noci opět padalo. Už to začíná být únavné. Vylezete ven, sníh. Všude sníh. Před domem, za domem, nikam se před ním neschováš. Ale hraje se v něm pořád hezky.
V noci zase padalo a sněhu je víc, než včera. Hry jsou o něco zábavnější a panička je veselejší, jak to krásně vypadá. Sníh fotí a fotky posílá všem příbuzným a známým, aby to taky viděli, jako kdyby ještě nikdy neviděli sníh. Ale co, hlavně, že jsme všichni spokojení.
Když jsme se dneska ráno probudily, venku bylo bílo. A sníh padá pořád. Jsme nadšené, že už se neválíme jenom v bahně, a panička vrčí, proč tak krásně bílo nebylo na Vánoce a na Silvestra. Inu, nebylo nebylo. Hlavně, že je teď! Celá zahrada je pod sněhem, jako někde na horách. Panička prohrabala cestičku k vrátkům a raduje se, jaká je to nádhera.
Poslední den v roce jsme si užily skvěle. Na návštěvu k nám přijel Árouš s paničkou a páníčkem. A protože je teď pořád venku bláto, nechali nás, abychom s Ároušem řádili celé odpoledne venku. Prý abychom to nové bydlení paničce nezašlapali. Tak jsme nelenili a hráli jsme si všichni tři až do tmy.