Psí pelíšek

Jsme toho názoru, že pes do postele nepatří. Často se o tom mluví a píše a my s tím souhlasíme. Co by taky nějaký pes u paničky v posteli dělal, no ne? A tak jsme se rozhodly, že to budeme poctivě hlídat. Rozdělily jsme si služby i pozice a hlídáme do roztrhání těla. Sunny má na starosti spodní polovinu postele, tedy paniččiny nohy, Cheynee zase polštář a paničky hlavu. Občas nám s hlídáním pomáhá Kulda, ten se pak stočí paničce na břicho, protože má rád teplo, a co kdyby se zrovna tam pokoušel nějaký pes dostat. V plné formaci tak máme postel i paničku dokonale obsazenou, takže už se tam žádný pes nemůže vejít, i kdyby chtěl. Pravidla jsou pravidla a přísnost musí být, to se nedá svítit!

Skončily prázdniny, odjely všechny návštěvy a Sunny už nehárá. To je docela pěkný začátek podzimu. Podle kalendáře sice podzim ještě není, ale už je prý cítit v kloubech, říká panička. My opět nevíme, stejně jako s jarem a létem jsme se s podzimem ještě nesetkaly. Bude to náš první podzim, no není to důvod k oslavě? Taky jsme se prý na podzim narodily, 25. října. Tak budeme mít narozeniny!!! Bude se slavit a určitě dostaneme nějaké dárečky!!! Panička je nadšená, tak se radujeme s ní. Venku už není takové vedro, procházky v lese jsou moc příjemné, fouká vítr a sluníčko ještě pořád svítí. Celý článek »

Už jsme vám psaly, že jsme od paničky obdržely darem medvěda. Je moc fajn, přišly jsme na to, že se dá krásně porcovat. Panička se nám směje, říká, že už jsme jako ti naši politici. To si opravdu politici taky hrají s plyšovými medvídky? Zdá se nám to divné, ale nevadí, zpátky k medvědovi našemu. Jakmile se nám podařilo odborně mu odpreparovat čumáček, objevilo se cosi bílého, huňatého, co se dá krásně vytahovat, cupovat a roznášet po celé zahradě. Vypadá to jako v zimě, když napadne sníh. A to my známe, zimu už jsme zažily!
Nejlepší využití pro medvěda ale tentokrát našel Kulíšek, to musíme uznat. Prostě si ho dal pod hlavu jako pohodlný polštářek a tvrdě usnul. To jen panička ho pak probudila, jak ho přišla fotit …

Medvědí galerie

Dopadlo to dobře, nakonec jsme o návštěvu Arhese nepřišly. Panička všechno rychle domluvila, abychom se viděli ještě před tím, než bude mít Sunny “kritické dny”. Tak dneska Arhes přijel s páníčkem a paničkou. To byl den!
Všichni byli plni očekávání, jak se snese Hector s Arhesem. O nás, holky, se nikdo nebál, my máme výhodu, že nám je opovážlivé spoléhání na galantnost pánů dovolena. Tak jsme vyhlížely u branky návštěvu. Kolem oběda se objevili, Arhes vyskočil z auta a hned k nám, vesele se s námi vítal. Jakmile vběhnul do zahrádky, začaly jsme náš uvítací vřískací rituál, aby nebyl nikdo na pochybách, s kým má tu čest. Celý článek »

Dneska jsme se byli koupat. Panička chtěla, abychom aspoň jednou plavaly s Hectorem, protože on je plavec zdatný, v Itálii plave každý den v moři, tak abychom se od něj něco přiučily a aby konečně doopravdy plavala i Sunny. Jeli jsme na přehradu Seč. Voda tam sice nebyla úplně křišťálová, ale nám to nevadilo, koupali jsme se všichni psi a ještě s námi plavala Kristýnka, Hectorova mladší panička. Sunny skočila do vody hned a plavala krásně, jako kdyby to dělala odjakživa. Prostě to máme v krvi, to už je teď jasné. Tak se podívejte, jak nám to jde!

Plavání na Seči

Lidi, tak to nepočkalo, a já, Sunny, jsem dneska začala taky hárat. Jsem smutná, nemám chuť k jídlu a vůbec nevím, co se to se mnou děje. Paničce se trochu ulevilo, protože nevěděla, co se se mnou děje a jestli se nezlobím na ní. Ale ne, jen je mi prostě divně …

Hector se o mě začal víc zajímat a mně se to moc nelíbí. Slyšela jsem paničku povídat něco o tom, že pojedeme zase do Prahy. A taky že k nám asi nepřijede Arhes. To nás moc mrzí, těšily jsme se, jak tu budeme mít konečně oba bratránky najednou … no uvidíme, jak to všechno dopadne.