Psí pelíšek

Ahoj lidi, konečně se zase dostáváme ke psaní. Dlouho jsme nic nenapsaly. Ono to nějak nešlo. Ztratil se nám starší páneček. Byl hodně slabý, špatně se mu dýchalo, panička o něj pečovala, my se mu nesměly plést pod nohy, ale měly jsme ho moc rády. A jednou odpoledne se něco semlelo, pak se tu objevilo velké bílé auto a lidi v bílých pláštích, byl to zmatek, a pak zase odjeli …. a páníčka tu nechali … už se prý nedalo nic dělat. My nevíme, co to znamená, druhý den ráno zase přijelo auto, ale bylo černé. A zase lidi, tentokrát v černém. A pak už jsme páníčka neviděly. Čekaly jsme, kde se objeví, ale nic. A panička moc plakala a byla moc smutná. Tak jsme se k ní aspoň tulily a dělaly jsme, co jsme uměly. Páníček už se ale nevrátil …

Dnes jsme byly na dalším výletě. Dlouho nic a teď dokonce dvakrát po sobě! Ale byly jsme nadšené. Dnešní výlet byl zážitek. Uběhly jsme spoustu kilometrů, protože jsme pořád lítaly kolem paničky tam i zpět. Celý článek »

Už dlouho jsme nebyly s paničkou na pořádném výletě. Ale tuhle se panička překonala, prohledala mapy, portál Kudy z nudy, všechny možné další rady kam se vydat na výlet, a vymyslela, kam se pojede. (Trochu jí kazilo náladu naše společné hárání, ale nám naopak vůbec ne. My se těšily, jestli cestou potkáme nějakého pejska). Celý článek »

Ale no jo, zase háráme. A poprvé se zadařilo, že nejdřív začla jedna a hned za pár dní druhá. Takže to prý budeme mít odbyté najednou a panička nebude mít tak dlouho nervy, aby se k nám někdo neprohrabal.

Ale je to síla! Pejskové se můžou zcvoknout, lezou kolem plotu, kňučí, skučí a toužebně se dívají. Tak máme zaracha. Jsme zavřené doma, na zahrádku chodíme jen s doprovodem a pouze na nezbytně dlouhou dobu. Je to otrava. Ještě, že to celé trvá jen měsíc, jinak bychom tady z toho udělaly paničce kůlničku na dříví!

Naše panička má ráda zahrádku. Nejvíc ráda jí měla, když na ní pracoval její tatínek. On celé dny lezl po kolenou, vytrhával každý ocásek plevelu, sázel kytičky, rovnal stébla trávy a zahrádka pak podle toho vypadala. Jako z časopisu.
Teď už ale tatínek na práci nemá sílu, tak zahrádka zpustla. Začala velmi nápadně připomínat zahradu z knížky Zahrada od Jiřího Trnky. A paničce se už tak nelíbila. Celý článek »

Není snad den, abychom si nevzpomněly na našeho Kulíška. Není tu, nemotá se nám pod nohy, nespí v našem pelíšku. Bez něj je svět jednotvárnější, nudnější. Panička na něj taky často myslí. Neříká nic, ale my moc dobře cítíme, jak je smutná a jak jí bolí srdce. To pes pozná.
Tak nás moc potěšilo, že o Kulíškův příběh projevil zájem časopis Psí kusy. Právě dnes to vyšlo! Tak se podívejte, kdo časopis kupujete, je tam náš Kulíšek. My na něj tímto vzpomínáme a jsme rádi, že se o něm bude vědět.

Taky se mrkni, Kuldo, určitě se ti bude líbit, jak se o tobě píše!